Úvod do Michaelova učení
Michaelovo učení je poněkud neobvyklé tím, že pochází z nefyzického zdroje — od učitele, který je v současnosti znám pod jménem Michael. Michael není jediným učitelem tohoto druhu. Jelikož Michael je nefyzická bytost, je toto učení předáváno skrze lidská média.
Nejedná se v žádném případě o kult, náboženství či víru. Jde prostě o propracovaný systém který je volně k dispozici těm kteří mají zájem. Osobní ověřování a prověřování tohoto systému je vítáno a doporučováno.
Kdo je to Michael?
Řekli jsme si že Michael je nefyzická bytost a že je to učitel. Jedná se o soubor 1050 duší, které ukončily svoji pozemskou cestu a již se dále neinkarnují. Pokročily ve svém vývoji dále na vyšší pláň existence, zvanou Kauzální, a integrovaly se do tzv. Entity.
Co vlastně Michael učí?
Michael nás učí že jediným smyslem života je život sám. Neexistuje žádný jiný hlubší, vyšší, lepší či mysticky záhadný důvod našeho života. Tao (Michaelův termín pro Boha, aneb Všehomír) rozštěpilo sebe sama, čistě za účelem nabývání zážitků a zkušeností, na takzvané Fragmenty. Každý jsme zlomkem (Fragmentem) tohoto originálního zdroje, prodchnutým tvůrčím impulsem vyhledávat zkušenosti všeho druhu. Tak v žádném životě nic nepřijde nazmar, protože všechna zkušenost je cenná, i tzv. "špatné věci." Potřeba posuzovat zkušenosti jako "dobré" nebo "špatné" je lidská konvence, nikoliv duchovní koncept. Michael neposuzuje zkušenosti ani jako "dobré" ani "špatné", ale tak, že naše duše se učí naprosto ze všeho (i když s postupem vývoje se začne přiklánět spíše k vyhledávání expanzívních, všeobjímajících zkušeností, namísto těch omezujících a omezených). Kromě toho Michael učí že vesmír není chaotickým, náhodným systémem událostí, které je prostě potřeba přežít, ale naopak že zde existuje úžasná struktura, kterou jsme my lidé do značné míry schopní pochopit. To nám pak pomáhá lépe porozumět naší osobní roli v širším schématu věcí.
Michael dále učí, že reinkarnace je skutečná. S tím jak duše nabývá na zkušenostech, tak roste v zralosti a moudrosti. Stádia tohoto vývoje jsou zmapována jako takzvané "stáří duše". Michael učí, že každá duše prochází sedmi stupni zralosti, a to skrze tolik životů kolik k tomu potřebuje. Tento pokrok si měří a rozeznává každá individualní duše sama, nejedná se o vnější proces. S přibývajícími zkušenostmi se učíme být uvědomělejšími, soucitnějšími, propojenějšími, citlivějšími a klidnějšími jedinci, ale zároveň také procházíme spektrem zkušeností, které přirozeně zahrnují věci jak děsivé tak i krásné. Eventuálně nabydeme dostatek zkušeností k tomu, aby se duše a osobnost mohly začít více spolupodílet na utváření našeho života, rozhodovat a vybírat si s větším uvědoměním, a vnášet tak do našeho života větší cit a pochopení pro pravdu, lásku a krásu.